čtvrtek 16. srpna 2012

Přírustky do sbírky

Jako téměř vždy bych začala off-topíč myšlenkou co se mi honí hlavou, tentokrát je to jedno veledůležité moudro:
"Že si něco nepamatuješ, ještě neznamená, že se to nestalo."

Ale zpět k tématu. Poslední dobou mám úchylky na sbírání různých věcí a ráda bych se v následujících článcích pochlubila nejrůznějšími sbírkami, které si chovám doma.

Toto léto mi též přibylo pár nádherných kousků, konkrétně do mé šutrologické sbírky, tak tady jsou.

  • Kalcit

  • zkamenělina a kus červeného vápence z Rakouska

  • kousky vápence prorostlé krystalem a kus vápence červeného z Triglavu
  • Zatím neidentifikované šutry co mi dovezl sameček z Rumunska

neděle 12. srpna 2012

Rakov Škocjan

Podotýkám tady nahoře protože si toho líp všimnete: Kliknutím na fotku ji zvětšíte a spustíte prohlížeč fotek z tohoto textu.

Tak jsem se právě vrátila ze Slovinska, chtěla jsem původně napsat nějaký komplexní přehled, ale ve finále jsem z toho upustila a chtěla bych zvlášť a předně napsat něco o části Slovinska, o které se moc nemluví, nepíše a neví i přes to, že se tu údajně natáčel Vinnetou.


Někde severně ve Slovinském krase vyvěrá potok Rak, aby se pak mohl za nějakých 2,5km opět propadnout pod zem, tvoří tak zajímavou soutěsku Rakov Škocjan.

Jak to začalo: Bylo to loni a Rajbase, šla jsem jen nahlédnout do jednoho z promítacích sálů a zrovna tam byla fotka skalního okna, která mně naprosto uchvátila, Prý to bylo někde ve Slovinském krase, víc sem o tom nevěděla, ale i tak jsem se rozhodla, že to musím vidět. Po složitém gůglení sem pak našla podobnou fotku a že je to prý Rakov Škocjan. Nic moc víc jsem o tom nenašla a tak do posledního okamžiku nikdo nevěděl, kam se vlastně jede.

Samotná soutěska je dlouhá nějakých 2,5km takže je to taková pohodová, fyzicky nenáročná procházka - pokud tedy nechcete prolézt každou díru, co potkáte po cestě.

U Vývěru byl skalní mostek a spousta oken a všemožných jiných děr. Nejspíš bylo zrovna velké sucho, protože Rak nebyl vidět. U vývěru dokonce bylo možné se dostat do zamřížované jeskyně tak, že se mříže obešly většinou snad zaplaveným níže položeným vchodem.

No a o dva a půl kilásku dál byl ponor, kde jsme však neviděli ani kapku vody, vlezli jsme tedy do obřích prostor ponoru, kam voda svou silou natahala veliké kmeny. V místě kde se prostora zmenšila a byla částečně zatarasená kmeny a botelem, co se tu zasekl jsme to otočili (né že by to dál nešlo, ale prostě se nám nechtělo, přece jen plazit se jeskyni v krátkých kalhotech a posledním čistém tričku je nic moc) Později, když jsme se pak dívali na ceduli místní naučné stezky na mapu jeskyně v tomto místě prý bývá sifon a dál už jenom se šnorchlem. Jak jsem však již zmínila, nikde ani kapka vody až na pár žalostě vyhlížejících vysychajících jezírek.

Tak to je taková zajímavost a doporučení na výlet, příště to bude o dobře zajištěných cestách na Triglav a o kterak se v Škocjanské jeskyni nesmí fotit.

čtvrtek 2. srpna 2012

Pavouci v overalech

Tak, po vzoru toto článku http://nemoc.blog.cz/1206/rychloclanek jsem se rozhodla přispět hromadou blábolů z mého života, aby blog nezel prázdnotou, i když to teda nebude tak záživné, jako v již zmíněném článku. Tak něco o mně:

Vrátila jsem se po 14 dnech do civilizace.
Nic se nezměnilo
Byla jsem v jeskyni
Bylo v ní nablito
V overalu se mi zabydlel pavouk
Nalila sem si pivo do výstřihu
A jedu opět mimo civilizaci a pak dám vědět

No a eště aby nechyběly ty horoskopy: Přítel mně začne znovu vzrušovat, přistoupím na sex na jednu noc a počnu při tom potomka, mám nakupovat kopřivy, a když se kolem 4 ráno podívám z okna, uvidím měsíc. 

Tak asi tak, ještě sem hodím jednu kresbičku z poslední doby, ať nepřispívám zbytečně.