pondělí 21. dubna 2014

Vaříme s Pepou Novákem 3/20


A je tu další věc nad kterou jen kroutím hlavou. Mám takový dojem, že v dnešním životě se čím dál víc klade důraz na jídlo (na fejsbuku vidím neustále věci typu: byl jsem v hospodě na luxusním guláši a podobně) – nadužívání slova „luxusní“ je věc sama o sobě, ale o tom dnes nepíšu.
Konkrétně mi jde o enormní spoustu pořadu o vaření, vařících webů, tipů v časopisech, a mnoho literatury. Na tom samo o sobě není nic špatného, alespoň do chvíle než se začnete hlouběji zajímat o vnitřní obsah toho všeho.

Začneme recepty na internetu a v časopisech. Na těchto věcech mi často vadí hned několik věcí. Tou první jsou obrovské seznamy surovin, které jsou potřeba a bez kterých to prostě nejde. Přece jen si myslím, že na dobrý oběd nepotřebujete padesát věcí. Vezměte si třeba takové řízky. Stačí vám prakticky 5 věcí a máte skvělé jídlo. V internetovém návodě to nefunguje, tam připíšou ještě dalších deset věcí, v čem to maso musíte vymáchat a co do strouhanky přisypat aby to bylo dobré  a bez toho to není ono.

Druhá věc jsou suroviny samotné, protože až příliš často se tam objevují potraviny neúplně běžné, často exotické nebo speciální bio/eko/zravový-živové o kterých jsem v životě neslyšela a jejich cena tomu odpovídá. Nebo naopak suroviny, které jsou všechno, jen ne sezónní (viděla jsem návod na nějaký vánoční koláč, byla na něj potřeba miska čerstvých malin a borůvek) ty taky nejsou zadarmo, pokud je vůbec seženete.

A pak tu jsou televizní pořady typu „vaříme s Olivií/Jakem/Nigelou“ kde jsou schopni do půl hodiny nacpat to, jak někdo nakrájí brambory, dá na plech, posype dvaceti druhy koření, protože bez toho to není ono a dá upéct. Ještě k tomu přibude nějaký super název jako Ohnivé brambory tradiční pokrm slavné rodiny Novákových a už je to něco nového a super. V dalším díle udělá to samé a posype to něčím jiným.

No a pak jsou tu ještě šílené slátaniny kdovíčeho všeho (vzpomínám si na saláty ve školní jídelně na gymplu. Taky to dělal nějaký velmi zaujatý kuchař a v krabičce jste našli smíchaných dvacet věcí jako třeba, těstoviny, zelí, citron, maso, okurku, kečup, majonézu, jablko, pomeranč, na to nastrouhanou mrkev se sýrem na tom byla hromádka borůvkového jogurtu a všechno to zdobilo vejce se šunkou.

Smutné je že tyhle věci se často dočtete právě na internetu nebo v novodobých kuchařských knihách (babička se mi jednou chlubila novou knížkou co si pořídila), každý chce být originální a slušný obyčejný recept skoro nenajdete.
Dobrou chuť :)