Vždycky mně zajímalo, koho napadlo označit svátky vánoční,
jako svátky klidu, míru, pohody, rodinného kruhu a dalších krásných věcí.
Alespoň u nás doma se to nekoná.
Krátce před vánoci se mi začaly rozpadat mé oblíbené džíny.
Díry na nich jsou možná moderní, ale ne na zadku a ne, když se při každém
dalším nošení třikrát zvětší . Sečteno podtrženo, pravděpodobnost že při každém
dalším nošení z nich kus odpadne se stupňovala. Z tohoto důvodu jsem Ježíškovi štědrosti na finanční prostředky využila na nákup kalhot nových.
Ráda bych podotkla že nesnáším nakupování - především
oblečení. Vždy si udělám jasnou představu o tom co chci - barva tvar, materiál,
velikost, cena a další parametry, načež se ukáže,že nic ani zdánlivě podobného
na trhu není.
U kalhot mně překvapila jedna věc, které měly všechny
společné. Nedokázala jsem je obléct přes lýtka, a na zadku mi dělali obrovskou
volnou kapsu. A teď co s tím. Buď jít do menší velikosti, kterou ale neobleču
vůbec nebo do větší, kterou obleču ale množství materiálu visícího na řiťi se
znásobí.
O dalších kusech oblečení, které jsem si zkoušela se dá
mluvit obdobně. Vyhodnotila jsem to následovně, Buď jsem na některých částech
těla extrémně zhubla zatímco jinde výrazně přibrala a nebo se konfekce přizpůsobuje
tlustým lidem a my, co vyčníváme hold budeme muset chodit v pytli.
Žádné komentáře:
Okomentovat