O linii v kresbě

Kdysi dávno jsem se zmínila, že možná přidám nějaké ty kreslící návody. Jenže nebyla motivace. Dost okecávání, jde se na věc.

V tomhle článku půjde spíš o jakousi úvahu k zamyšlení každého, kdo chce začít něco tvořit a ráda bych ho věnovala základnímu prostředku kresby, a sice linii. O tomto výtvarném prostředku platí jedna zásadní pravda - je to mocný nástroj, ale je potřeba to s ním umět jinak škodí.

U mnoha začínajících kreslířů vidím, že je obrázek celostínovaný tužkou obtažen silnou čarou, popřípadě není vystínován a je to jen linka, popřípadě je to černý tlustý obrys nějakým způsobem vybarvený. Tohle je v pořádku pokud váš obrázek má být dvojrozměrný a komixového typu (o tom ale článek nebude).

Jenže co když chcete dosáhnout prostorovosti dojmu a objekt vystínovat? Linie je jednorozměrný útvar a trojrozměrný objekt (například hlava koně) se s ní na dvojrozměrné ploše (papír) zobrazuje těžko. Není to nemožné, ale to už chce zkušenosti. Mnohdy se to i těm nejlepším kreslířům nepovede.

Cvičení: Projeďte si tvorbu svého oblíbeného kreslíře a hledejte v ní obrázek ohraničený liniemi – pokud nějaký takový najdete, zamyslete se, jestli vás každá část čáry přesvědčila o prostorovosti objektu nebo, jde jen o vystínovanou pěkně vypadající omalovánku.

V praxi: Záleží, co chcete nakreslit a čeho tím chcete dosáhnout, ale pokud se obrysům vyhnete, jen vám to prospěje. Naučíte se na tom rychleji stínovat (když to s linií nevystínujete tak to nevadí, pokud to uděláte bez linie, objekt se slije do jedné plochy) a oddělovat jednotlivé objekty kresby (třeba postava a pozadí) i bez toho abyste to museli obtáhnout.

Pro příklad se dám několik možností pojetí čar. Nakreslím třeba hrozivou příšeru z vřesovišť, co vysává upírům mozky (neberte to moc seriózně, zabralo mi to tak 5-10 minut)

Můžete jí prostě jen vystínovat – Znázorníte jednak hloubku, ale navíc také proporčně nevyvážené části, nepovedené perspektivní zkratky, a všechny nedostatky kresby nejsou moc zřetelné.

Pak to můžete obtáhnout. Kresbu zvýrazníte (a v případě že máte stejně rozlítaný rukopis jak já kresbu i jaksi uhladíte). A teď nevýhody… Kresba pomalu ztrácí trojrozměrnost a nepovedené věci jsou zvýrazněny- příliš velký zadek, divné tvary tlap, nešikovné rozložení váhy těla. – Jinak řečeno, linie mnohdy zdůrazní kromě kresby samotné i její chyby.

No a teď zajdeme do extrému, linií znázorníme i svaly a všelijaké tvary, prohlubně na těle příšery – kreslíři mnohdy přidávají i různé nesmyslené čáry … vlastně ani nevím proč, takže přidám čáry na hřívu, jakože hříva a na ocas jakože je chlupatý a dovnitř ucha (vlastně nevím proč, ale mohlo by to vypadat cool)

Závěr: Linie je rozhodně velmi silný nástroj a musí se užívat opatrně. Pokud kreslit začínáte, je dobré to s ní nepřehánět. Znám spoustu kreslířů, co na tzv. „Lineartech“=obrysech založili něco, čemu říkají „můj vlastní styl“. Ty obrázky jsou sice mnohdy pěkné, ale ta tvorba se nikam neposouvá a opakují se v ní stále stejné chyby. (můj učitel kreslení to shrnul takto: „obrys svědčí o naivitě kresby i autora“)

čím kreslím aneb jak si vybrat pastelky

     Protože všude možně vidím dotazy, čím je nejlepší kreslit, tak jsem se rozhodla zrecenzovat několik pastelek, se kterými sem měla tu čest. Většina lidí vám na otázku: "co je nejlepší?", odpoví nějakou značku, přičemž nic jiného pořádně nezkusily. Tohle je však dost subjektivní, každému sedne něco jiného. Já vám napíšu své dojmy z těch pár věcí, co jsem zkusila s tím, že vynechám tzv. "tesco shitky". Pastelek za 10,- Kč jsem zkusila nespočet, ale nenarazila na nic moc slušného.

1)      Faber Castell Eco

- Set 36 ks mě stál cca 200,- + ořezávátko v ceně, které ale bylo úplně k ničemu a nic se mi s ním ořezat nepodařilo 

- Mají relativně dobrý pigment, barvy sou syté a není v nich žádný bordel.

- Tuha je taková jakoby gumová. Tvrdá, ale když člověk opravdu hodně přitlačí, nerozdrolí se, jenom se "ohýbá"

-  Moc dobře se mi s nimi nestínovalo, následně využity díky skvělým barvám na podtrhávání nadpisů

2) Koh-i-noor Polycolors

- 36 kusů cca 400,- Kč

- mají skvělý pigment a velmi syté barvy, a to natolik že je třeba je ořezávat velmi opatrně, jinak budete jak prasata

- jsou velmi měkké, určitě pro většinu moc příjemné na stínování. Já preferuju pastelky tvrdší, takže je moc nepoužívám.

- patří k dražším pastelkám, (levné v rámci nabídky uměleckých pastelek) kvůli jejich cenně se je bojím používat, abych je nezničila.

- Mají krásnou kovovou krabičku

3)Koh-i-noor akvarelové

- 12ks cca 70,- Kč

- jde o akvarelové pastelky - vodou rozmývatelné, tuhle jejich vlastnost jsem moc nepoužila

- velmi měkká tuha, syté a zářivé barvy (víc než u všech ostatních pastelek)

- doporučila bych je pro jejich barvy, a skvěle se na nich dá naučit stínovat (vyzkoušeno). 

- jako nevýhodu bych uvedla velkou lámavost a je z nich celkem svinčík takže pokud se cítíte jako matlalové, tak pod výkres noviny.

4) Staedtler noris club

- 12ks cca 50,- Kč

- Tyto pastelky, ač jsou velmi levné mně moc příjemně překvapily.

- Mají skvělý, výrazný pigment bez bordelu a tvrdou tuhu (ne každému musí vyhovovat), navíc se moc nelámou.

- nevýhodou je především fakt, že se opravdu těžce shánějí. Po skvělých zkušenostech jsem se rozhodla koupit si sadu více barev a trvalo mi půl roku než se mi povedlo je sehnat. Další nevýhodou je, že když hodně přitlačím na právě ořezanou špičku, ulomí se a poslední bohužel je, že vyrábí jen malé množství barev.

Jak nakreslit oko

Můj první kreslící návod, snad se bude líbit. Dívala jsem se o jaké návody je největší zájem a kupodivu na téma "jak nakreslit realistické oko" byly místo návodů všude odkazy na zahraniční videa.

Předem upozorňuju, že umět nakreslit tohle vás do nějakých vyšších uměleckých sfér nevynese, ale když už nic, můžete zamachrovat před kamarády, že umíte nakreslit realistické oko. Je to velmi jednoduché a efektní.

• obrys - Pokuste se o nějaký takovýto tvar, pokud si nevíte rady, nakreslete kruh a ten ve spodní třetině uřízněte křivkou. Koutek přidáme jako poslední (nevynechat ho! Bez něj by to vypadalo divně)

• uvnitř obrysu nakreslete velký kruh, který se ale dolní linky nebude dotýkat a pod horní bude trochu schovaný, do něj nakreslete menší kroužek

• Zorničku vybarvěte měkkou tužkou. Nebojte se jí, a co nejvíc přitlačte ať je co nejčernější, dále obtáhněte  horní a dolní okraj širší, taktéž co nejčernější čarou (v případě že děláte ženské oko, toto bude oční linka)

• oko si rozdělte neviditelnou čarou na čtvrtiny, a do pravé horní nakreslete odlesk (široký asi 1/8 oka, to si odvoďte citem podle obrázku dole), do koutku přikreslete dvě slabé křivky

• Začínáme stínovat, k tomu vám řeknu na úvod dvě věci.
• V žádném případě tužku nerozmazávejte (rukou ani ničím jiným, tužka se nerozmazává!)
• Snažte se využít jednu úžasnou barvu, co na obrázku už máte a to je barva papíru (bílá), nesnažte se za každou cenu všechno vystínovat (vybravit) do šeda.

• obtáhneme (opět co nejtmavším odstínem černé) horní polovinu a levou dolní čtvrtinu duhovky (černá by měla nahoře navázat na víčko) čára obtáhnutí bude opět silnější a bude se zeslabovat směrem a pravé dolní čtvrtině, koutek jsem stínovala tak nějak citem tak to taky zkuste.

• vyšrafujte duhovku světlounkými tahy od středu ven (jako byste kreslili sluníčko v první třídě kde je zornička sluníčko a všechno ostatní paprsky, udělejte těchto paprsků co nejhustší a nejsvětlejší síť (avšak tak aby stále bylo poznat že je to jednotlivými tahy tužky - byly rozpoznatelné samostatné čáry) odlesk nechte bílý

• Přidejte stejným způsobem po obvodu další čárky tentokrát tmavší, které budou nejdelší nahoře u víčka a odlesku, postupně je zkracujte a vpravo dole je úplně vynechejte

• A další čárky, tentokrát nejtmavší, všechny stejně krátké a po celém obvodu, vpravo dole můžete trochu zesvětlit

• přidejte pár tmavých čárek v okolí zorničky a pár středních tónů přidejte všude kromě pravé dolní čtvrtiny, horní půlku můžete taktéž ještě ztmavit
• na řasy vám podrobný návod nedám, zkuste to s nimi nepřehnat, dělejte je všechny jedním směrem (viz obrázek) a dělejte je nepravidelně, když budete mít řasy jako kůly v  plotě, není to přirozené, taktéž mají nějaký rozměr, takže nedělejte jen čárky
• horní okraj bělma nenápadně vystínujte, můžete přidat i obočí

Předem děkuju za jakoukoliv zpětnou vazbu, kdyby byl návod hodně nesrozumitelný napiště mi čemu konkrétně nerozumíte, a také se třeba můžete pochlubit svým výsledkem :)

Kreslení není o talentu – naučte se to

Nesnáším, když něco kreslím, někdo za mnou přijde a řekne:

„Jé to je hezký“ – ano kompliment vždycky potěší, tahle část je ještě únosná, i když mám třeba pod tužkou strašnou patlanici, ale když to ještě pokračuje:

„Ty se máš, že ti jde kreslení, já chci mít taky takový talent“ – Tady bych zastavila, většina lidí si myslí, že se člověk s tím, že umí kreslit, už narodí, nebo že do toho vyroste, prostě že to přijde nějak samo a je to výsada pouze několika jedinců, co mají to štěstí a je to talent, pro ty z vás, co si tohle myslí mám však špatnou zprávu.

     Jako matematika

Kreslení je jako matematika, rozhodně se s touhle schopností nikdo nerodí a za jejím pochopením a ovládáním je spousta dřiny, ano pár šťastlivců to stojí mnohem méně práce než nás ostatní, ale to neznamená, že by to nikdo jiný nedokázal na stejné úrovni, jako ten šťastlivec, kterému stačí vynaložit menší úsilí. A tak nějak podobně funguje i kreslení.

      Jak začít?

Stejně jako matematika, je kreslení o tréninku (pokud nejste jeden z těch, co to zvládají z fleku, těch je ale ve skutečnosti minimum – já nikoho takového neznám, všichni známí, co umí kreslit, to mají vydřené)

Takže kreslete, pořiďte si blok, tužku a kreslete, dobré je vzít si nějakou jednu předlohu (třeba najít na internetu) a kreslit tu jednu samou věc, scenérii pořád dokola. (Je jedno jestli budete kreslit lidi, zvířata, architekturu, nebo něco úplně jiného) Pokaždé když dokreslíte, porovnejte výsledek s předlohou, najděte to, co vypadá jinak (ten nos je na originále trochu jinde, má jiný tvar) a když to kreslíte podruhé, snažte se na tyto věci zaměřit a udělat je lépe.

Dál jsou všelijaké placené kurzy. Tady je to trochu risk, můžete najít skvělého učitele, nebo jen vyhodit obrovské peníze za nic. Rozhodně se nenaučíte skvěle kreslit za den, ale delší trénink přináší ovoce. Důležité je nikdy si neříct „tohle je dobré“, ale snažit se stále zlepšovat.

      Chcete návody?

Napadlo mně sepsat seriál o tom, jak se co nejlépe naučit kreslit, z nejrůznějšími konkrétními typy návody co jak dělat a na co si dát pozor, sice nejsem profesionální umělec, ale s něčím pomoct určitě můžu. Jen nevím, zda by o tohle byl zájem? Kdyžtak se ozvěte do komentářů ;)

už starší obrázek, desetiminutová skica tužkou (všiměte si pozadí, účelem bylo zachytit charakter pozadí bylo tedy věnováno minimum práce)

Inzerát a další věci

Dnes bych napsala tři věci....

• Hledám tatínka, jsem finančně relativně nenáročná, netahám si do postele pochybné existence, pořád někde lítám, takže doma nezavazím a ráda a ochotně chodím pro pivo. Zájemci piště na za.kapesne@iuvarim.cz

• Ono, je krásné číst ve všech článcích na téma „jak mít úspěšný blog“, že je třeba pravidelně přispívat, ale když o tom tak uvažuju… Je lepší psát o hovnech, když se zrovna nic neděje, či není nápad, nebo raděj nepsat vůbec?  I když je pravda, že hovna jsou většinou nejčtenější a nejoblíbenější témata. Tak na tom možná něco je. A ti chytřejší to řeší tak, že si stáhnou na gůglu  nějaký obrázek, nadepíšou ho tím, co na obrázku je a dolů napíšou jako zdroj gůgl a za pár okamžiků tam mají spoustu filosofických komentářů jak je to úžasný článek

• Milý deníčku: I když jsem hypochondr, nikdy jsem moc nemocná nebyla, jenže teď už druhý měsíc umírám a dělám věci co bych normálně nedělala například za poslední měsíc sem schroustala dvě krabičky antibiotik, byla dvakrát v divadle (před tím ani nepamatuju), V nejmenované počítačové hře získala deset levelů a ve finále jsem také začala malovat sérii pseudouměleckých děl na téma Northern Call, (vždycky jsem chtěla namalovat víc věcí na nějakou tématiku) ale k tomu řeknu jen tolik že to má být strašně kýčovité.

Nevím, zda se na meme komixy vztahují nějaká autorská práva, nikde jsem nenašla žádná pravidla, jak se můžou a nemůžou publikovat tak bych to jedním uzavřela, a doufám že ještě někdy v životě napíšu něco seriózního.

Skrytý význam voleb

Jdu si takhle městem a vidím modrý stánek, kde dvě děvčata v modrém rozdávají malým dětem modré balónky… přijdu ke stánku… nemají propisky… jdu dál.

A o pár desítek metrů dál to samé, akorát v červeném. Opět nemají propisky…jdu dál.

 Dojdu na náměstí, vidím oranžový skákací hrad, pán v obleku a s odznáčkem rozdává dětem omalovánky, opravdu by mě zajímalo co je v nich, ale propisky nemají, tak jdu zase dál.

Obejdu dalších pár barev, všude spousta vymožeností, ale stále žádná propiska.

Propisky nerozdávají ani u posledního žlutého stánku.

Ta úroveň fakt klesá.

Origami Lítací netopýr

Netopýr je prý v Japonsku symbolem nebo poslem štěstí (či tak něco, hlouběji sem se o to nezajímala) A tak když chcou mít v Japonsku štěstí, složí si origami netopýra.

Já jsem se tedy taky rozhodla jednoho vyrobit. Na tyhle skládanky jsem ale nikdy neměla cit a tak pátý pokus skončil tam, kde všechny čtyři předchozí - zmuchlaný v koši. Ilustrované návody prostě nefungují a fungovat nebudou a všichni s tím máme zkušenosti, že?

No a pak mně osvítilo a napadlo mně youtube, kde to bylo názorně předvedené a jasné. Vybrala jsem si jednoho autorského netopýra, který má mávat křídly, když ho taháte za ocas.

Můj finální výtvor je sice ožvýkaný, zmuchlaný, upatlaný a celkově vyhlíží spíš jako toaleťák zmačkaný, aby netlačil do zadku a ke všemu bohužel nelítá, ale i tak jsem na něj patřičně hrdá... Tož, tady je :)

Kdyby to někdo chtěl taky zkusit tak jsem použila tohe video: http://youtu.be/0SWIuIXgXeM Je to sice anglicky, ale myslím, že podle videa by to měl pochopit snad každý. No když to zvládnete taky, pochlubte se mi ;)