Tak se mi krásně blíží maturita a další věci kolem přičemž
pravidelně střídám stavy: –Nestíhám- a –děj
se vůle boží-.
V praxi pak sedím doma, piju kafíčko, jen tak zírám do
zdi, a co chvíli nadávám, že toho mám moc, když už to nevydržím, spočítám si
jeden příklad do matematiky a zírání do zdi pokračuje dál.
Počasí mně taky už pěkně se…štve. Místo krásného výhledu na zasněžené Brno tu akorat řvou ptáci a lítaj netopýři.
Už jsem dlouho nic nenamalovala – resp. Nedovedla do konce.
Až dneska. Z poličky se na mně usmívaly šitoidní Lídl vodovky ze čtvrté
třídy za půl darma. Vodovky jsem vždycky nesnášela, prostě mi nějak nesedí a
tak se i tento obrázek nesl jen v duchu experimentování a hraní si s barvami.
Vodovky po dokončení putovali zase na poličku, kde si nějaký ten pátek poleží,
ale dost bylo slov, tady máte můj výtvor, další lítací ještěrku.
Žádné komentáře:
Okomentovat