O linii v kresbě

Kdysi dávno jsem se zmínila, že možná přidám nějaké ty kreslící návody. Jenže nebyla motivace. Dost okecávání, jde se na věc.

V tomhle článku půjde spíš o jakousi úvahu k zamyšlení každého, kdo chce začít něco tvořit a ráda bych ho věnovala základnímu prostředku kresby, a sice linii. O tomto výtvarném prostředku platí jedna zásadní pravda - je to mocný nástroj, ale je potřeba to s ním umět jinak škodí.

U mnoha začínajících kreslířů vidím, že je obrázek celostínovaný tužkou obtažen silnou čarou, popřípadě není vystínován a je to jen linka, popřípadě je to černý tlustý obrys nějakým způsobem vybarvený. Tohle je v pořádku pokud váš obrázek má být dvojrozměrný a komixového typu (o tom ale článek nebude).

Jenže co když chcete dosáhnout prostorovosti dojmu a objekt vystínovat? Linie je jednorozměrný útvar a trojrozměrný objekt (například hlava koně) se s ní na dvojrozměrné ploše (papír) zobrazuje těžko. Není to nemožné, ale to už chce zkušenosti. Mnohdy se to i těm nejlepším kreslířům nepovede.

Cvičení: Projeďte si tvorbu svého oblíbeného kreslíře a hledejte v ní obrázek ohraničený liniemi – pokud nějaký takový najdete, zamyslete se, jestli vás každá část čáry přesvědčila o prostorovosti objektu nebo, jde jen o vystínovanou pěkně vypadající omalovánku.

V praxi: Záleží, co chcete nakreslit a čeho tím chcete dosáhnout, ale pokud se obrysům vyhnete, jen vám to prospěje. Naučíte se na tom rychleji stínovat (když to s linií nevystínujete tak to nevadí, pokud to uděláte bez linie, objekt se slije do jedné plochy) a oddělovat jednotlivé objekty kresby (třeba postava a pozadí) i bez toho abyste to museli obtáhnout.

Pro příklad se dám několik možností pojetí čar. Nakreslím třeba hrozivou příšeru z vřesovišť, co vysává upírům mozky (neberte to moc seriózně, zabralo mi to tak 5-10 minut)

Můžete jí prostě jen vystínovat – Znázorníte jednak hloubku, ale navíc také proporčně nevyvážené části, nepovedené perspektivní zkratky, a všechny nedostatky kresby nejsou moc zřetelné.

Pak to můžete obtáhnout. Kresbu zvýrazníte (a v případě že máte stejně rozlítaný rukopis jak já kresbu i jaksi uhladíte). A teď nevýhody… Kresba pomalu ztrácí trojrozměrnost a nepovedené věci jsou zvýrazněny- příliš velký zadek, divné tvary tlap, nešikovné rozložení váhy těla. – Jinak řečeno, linie mnohdy zdůrazní kromě kresby samotné i její chyby.

No a teď zajdeme do extrému, linií znázorníme i svaly a všelijaké tvary, prohlubně na těle příšery – kreslíři mnohdy přidávají i různé nesmyslené čáry … vlastně ani nevím proč, takže přidám čáry na hřívu, jakože hříva a na ocas jakože je chlupatý a dovnitř ucha (vlastně nevím proč, ale mohlo by to vypadat cool)

Závěr: Linie je rozhodně velmi silný nástroj a musí se užívat opatrně. Pokud kreslit začínáte, je dobré to s ní nepřehánět. Znám spoustu kreslířů, co na tzv. „Lineartech“=obrysech založili něco, čemu říkají „můj vlastní styl“. Ty obrázky jsou sice mnohdy pěkné, ale ta tvorba se nikam neposouvá a opakují se v ní stále stejné chyby. (můj učitel kreslení to shrnul takto: „obrys svědčí o naivitě kresby i autora“)