Má cesta k digitální malbě

Dnes to bude opět něco o výtvarné tvorbě. A sice té mojí.
K vánocům mi letos Ježíšek naježil pod stromeček grafický tablet značky Wacom a já ho musela hned vyzkoušet. Vždycky jsem digitální tvorbu tak nějak neuznávala a upřednostňovala tu tradiční jaku sebe tak u jiných autorů.
Vždycky mi přišlo že vytvořit dobrý digitální obrázek je snazší jak ten tradiční. Budiž mi dokladem obrázek z doby, kdy jsem neuměla držet tužku v ruce.

Je to myšomalba, vznikla v roce 2010 a byla jsem za něj nadmíru pyšná protože to bylo to nejlepší co ze mně do té doby vypadlo

Když jsem tablet dostala do ruky, musela jsem ihned přehodnotit svůj dosavadní názor na digitální tvorbu. Šlo to ztuha a první výsledky byly mizerné. Po třech příšerných pokusech nakonec vznikl obrázek čtvrtý a to tento na podkladu z posledního inktoberu. Podklad nestál za moc nicméně výsledek mi na první větší pokus nepřijde zas tak hrozný.

U dalšího pokusu jsem opět sáhla k inktoberu, tentokrát mému nejmilejšímu obrázku z roku 2017. Po několika hodinách jsem dospěla k tomu že neumím mraky (ani tradičně, ani digitálně). A že u každého dalšího kamene jsem zapomněla jak jsem ho kreslila takže ve finále každý vypadá jinak. I přes to se mi tenhle pokus líbí.

Třetí pokus opět nestál za moc. Opět jsem se pokusila šupinkovat dráčka. Ale skica na které jsem tohle kreslila byla mizerná a tak i výsledek (přijde mi že v digitálu je každý anatomický nedostatek výraznější). Líbí se mi u tohoto dílka hlavička, zbytku dráčka moc nefandím.

Následně jsem rozkreslila další tři kousky, které se mi líbili a bála jsem se je dokončit abych je neskazila. Jedním z nich byl tenhle ten dráček, který mi přijde zatím asi nejpovedenější. Myslím že už jsem získala jistotu v digitální kresbě a tak můžu vesele tvořit dál :)