pondělí 23. ledna 2012

mokro nebo sucho ?

Dneska budu stručná, protože dlouhý příspěvky se nikomu číst nechce a protože to tu stejně nikdo nečte tak si můžu psát, co chci.

Tož jsem zase jednou po dlouhé době byla v jeskyni (neřeknu v jaký protože je to hrozně tajný). Už jsem potřebovala trošku akční víkend. Sice si nevybavuju, co jsem dělala víkendy předešlé, ale asi nic protože si to, jak jsem již psala, nevybavuju.
No, ale co vám řeknu o jeskyni... prý se už vrátilo období mokra; aby jste mi rozuměli letošní podzim byl jedním z nejsušších za posledních móóóc [------------------] roků. No, a to se projevilo i v podzemí kde, jste se projednou místo vodou mohli brodit jenom blatem, větším blatem, ještě větším blatem, a nebo menší vodou.
Každopádně bylo sucho a už prý není. "Prý" píšu proto, že se mi to tam jevilo stejně vlhké jako vždycky.
Jako vždycky jsem vylezla ven pořádně špinavá (v měřítku od jedničky do desítky to tentokrát byla sedmička = takové střední až větší blato)
Nevím čím to je, ale vždycky si po opuštění jeskyně připadám jako největší prase ze všech zúčastněných a blato si kolikrát z vlasů vymývám další tři dny. Že by to bylo nedostatkem zkušeností, mi nepřijde, protože se mně tento pocit drží, i když jdu do jeskyně z nejeskyňářema.
Když jsme tentokrát vylezli, hustě sněžilo a sníh byl všude, tak o něj má aspoň [relativně] umyté gumáky. (a pak se mi někteří snaží nakecat, že ve žlebu sníh není).
Na závěr:
  1.  Jako vždy jsem si začínala myslet, že tuto jeskyň začínám znát, jako vždy jsem se mýlila a kolikrát nevěděla, kde jsem. 
  2. Jako vždy mi přišlo hrozně barbarský chodit přes ty úžasný sintry a jako vždy jsem přes ně, jako barbar chodila.
  3. Jako vždy jsem si slíbila, že od tama neodnesu nic jako suvenýr a jako vždy jsem si dotahla domů (tentokrát jen) hromádku kamení (ne, nervu krápníky, já se spokojím z kdejakým pofidernim kusem vápence - a to je na tom to smutný)

Žádné komentáře:

Okomentovat