Tri-tenis

Dnešní neděli, jako každou neděli jsem měla jediný plán a to po obědě si v klidu sednout k televizi, zapnout sportovní program a kochat se čtyřicítkou pěkných borců jak létají vzduchem na lyžích. Jenže ani tohle se občas nezdaří. O půl třetí jsem zapla první program Eurosportu, což je jediná z padesáti stanic co tady mám, která tenhle superúžasný sport vysílá. Hold jak nemáme z každého závodu díky Jandovi zlato, už to není dost kůl. To tam raději pustí bandu šampónků v barevných podkolenkách tupě běhajících za míčem, které sice nikdo nezná a nikdy o nich nic neslyšel, ale narozdíl od skoků to kůl je a kůlů je tam hned dvakrát jedenáct.
Ale abych neodběhla od původního tématu...v půl třetí měli začít skoky na lyžích, jenže to se nekonalo a v tuto dobu běžel tenis, který měl skončit už před dvěma hodinama.
Tenis, to je takový mnou absolutně nepochopený sport. Jak někdo může několik hodin poskakovat na místě s raketou a prát to s ní ještě navíc všemi silami do míčku? Zkoušela jsem to hrát jednou... po třech odpáleních jsem měla dost. Navíc ty pravidla... jak je možné že zápas mezi dvěma hráči trvá pět hodin? A ještě při tom na obrazovce dole naskakují nějaká čísílka, která na sebeabsolutně nemají žádnou logickou ani matematickou návaznost. A ty prý nějak souvisí s tím, jestli zápas už skončí nebo ještě ne.
Další superzajímavou věcí na tenise je to naprosté ticho při zápase, které ruší jenom hlasité hekání hráčů, které také netuším jaký má účel (snad zastrašení protivníka?). Ale jak to někdo pokazí, Najednou zjistíte, že je zde hrozná spousta fanoušků.
Hra dvou hráčů pět hodin mi přijde trošku jako plýtvání časem a tak jsem přišla na geniální alternativu, této hry, kde se do hry zapojí mnohem víc hráčů, a dlouhodobě se tak sníží hrací čas a hlavně vysílací čas tenisu.
má vize je asi takováto:

TRI-TENIS:
Hrají tři hráči přes tři sítě, všichni proti všem. Sítě se natáhnou tak aby tvořili trojúhelník, a za každou síť se postaví jeden hráč. Vzhledem k tomu, že v trojúhelníku je volné místo, do kterého, kdyby spadl míček, nikomu by se ho nechtělo jít sbírat. Doprostřed tohoto trojúhelníku se postaví čtvrtý hráč, kterému se ostatní hráči budou snažit naprat míček plnou rychlostí do hlavy. Ale aby tento chudák nebyl ponechán na pospas má možnost uhýbat, a také dostane do ruky raketu (nebo baseballovou pálku) aby míčky mohl odpalovat zpět na protihráče a vyřadit je tak ze hry.

Zranění hráči opouští pole a na jejich místa jdou ti, co je sejmuli. na volné místa pak další hráči. Takhle se v jednom zápase může utkat třeba čtyřicet hráčů.
A kdo vyhraje ? ten, kdo zůstane jako poslední.

Ještě to chce provést zkušební kolo a vychytat všechny mouchy aby to mohlo na olympiádu. takže hledám čtyři a více sadomasochystů nejlépe z jihomorvského kraje. Můžete se hlásit do komentářů.

No na závěr jsem se skoků dočkala (hodinu a půl zpožděním -tu půlhodnu trvalo vyhlašování vítěze tenisu a různý proslovy) i když už jsem předem věděla jak to dopadne, ale co už. Pěkně se na to dívá tak vždycky.