I když bych dnes měla přihodit nějaký aprílový vtípek,
neudělám to. Jednak to neumím, jednak mně nic originálního nenapadá a jednak se
mi hlavou honí úplně jiné věci.
Tak přihodím zas něco ze zážitků z podzemí úžasného
Moravského krasu. Tento a předchozí víkend jsem měla tu čest Z jeskyní Němcovou
číslo 2. Kdo tam byl, ví co to je. Kdo tam nebyl tak stručně: jde o ne moc
dlouhý koridor, kde ze stopu visí krápníci, z nich další krápníci a z nich
netopýři. Minulý víkend jsem tuto záležitost ukazovala bandě malých dětí (1. -4.
Třída). Vylezli jak prasata ->maminky samozřejmě měli v přihlášce na
akci napsáno, že se půjde do jeskyně a je tam blato (hádejte, kolik holčiček
mělo na tuto akci nabalené bílé mikinky, bundičky, kalhoty, botky…) Prolezli
všechny plazivky. Pootravovali místní netopýry. Rozsoudili své spory, kdo má
silnější baterku tím, že nikdo z nich stejně nic nevidí a zanadávali si,
že je ta jeskyně strašně krátká a chtějí ještě do další. Po další cestě žlebem
pak museli prolézt snad úplně všechno a začali polemizovat o tom, jak by se
dali překonat mříže a ocelové dveře od jeskyně Amatérské. A tak jsem jim musela
vysvětlovat, že když chce běžně jeskyňář do podzemí, nemusí tam jít úplně vždy
se zbraněmi hromadného ničení.
No a další zajímavý fakt co musíte vědět je, že v Němcově
jeskyni č. 2, je mrtvola a je v plazivce a někdo jí tam dal už před
objevením jeskyně:
Já: „Ne, do té plazivky
nepolezeš, budeš jak prase“
Dítě: „Ale co když tam je mrtvola?“
Já: „Není tam mrtvola, já jsem tam byla“
Dítě: „Nebyla, Já jsem tě viděl, že jsi celou dobu tady“
Já: „Byla sem tam už dřív“
Dítě: „A co když jí tam někdo dal mezi tím?“
Já: „Vždyť ty dveře tam byly zamčený, jak by se sem někdo s mrtvolou
dostal?“
Dítě: „No tak tu byla, ještě než sem ty dveře dali.“
Z týhle akce jsem si odnesla bouli.(Bez helmy do
jeskyně nelez) A dnes jsem se poněkud neplánovaně mohla do téhle jeskyně
podívat znovu a přesvědčit se o tom zda tem ta mrtvola opravdu je (tentokrát v plné
polní, s helmou aji overalem). Žádnou mrtvolu jsem tam neviděla. Jen pár
kostí, vrápenců, pavouků a jednu houbu, která tam vyrostla z kdovíčeho. Spáchalo se pár fotek a lezlo se ven, kde (i
když 1. dubna) sněžilo.
Kromě této díry jsou Němcovy jeskyně ještě další dvě. Já jsem
byla donucena (opravdu donucena) vlézt do Němcovy jeskyně číslo 3. V životě
jsem v ní před tím nebyla. Vstupnímu portálu se doteď dařilo mně dokonale
odrazovat. Je to jen takový plazivkojdní tunel tak sem si říkala, že tam stejně
nic nebude. No, něco, co se tvářilo, že to kdysi byly krápníky tam bylo. Takže
to zas takové nic nebylo, ale stejně až příště půjdu kolem, se mi tam opět asi
chtít nebude.
Žádné komentáře:
Okomentovat